Psychologie součástí udržitelného rozvoje?

Nedávno jsem narazila na článek, který opravdu vede k zamyšlení. A většinu z vás asi překvapí tím z jakého oboru je. Byl to časopis Psychologie Dnes a článek s názvem “Jak přežít velkoměsto”. A proč mě tak zaujal?

Urbanismus jako multioborová záležitost

Asi taková fráze skvěle vystihuje to, co ve mně zůstalo. Jasně, není to nová myšlenka, ale je to myšlenka uvedená do praxe. Jak dokazuje web Center for Urban Design and Mental Health. Tento web a s ním spojená organizace se stejným názvem spojuje psychiatry, psychology, neurology, geografy, architekty, urbanisty a řadu dalších lidí z celého světa. Všichni chtějí posunout návrhy veřejných ploch o pořádný kus dále a tak se věnují výzkumu s tím spojenému.

Neměli bychom se k nim přidat? Proč kopírovat chyby zemí, které jsou motoristicky vyspělejší než ta naše. Přece už se dávno ví, že více silnic znamená více aut, více parkovišť znamená větší problém s parkováním a navíc ničí hodnotu veřejných ploch. Jak říkal doc. Horák, který nás na fakultě učil podzemní stavby: “Zaparkovaná auta jsou jako odpadky, plechovky, které jsou k ničemu.” Docela trefné přirovnání, ne?

A teď nějaká fakta k té psychologii

Nizozemec Jaan Peen, psychiatr, došel k závěru, že život ve městě zvyšuje riziko vzniku schizofrenie o zhruba polovinu! To není malé číslo. U úzkostných poruch o pětinu a u afektivních skoro o 40 %. Život ve městě je jednoduše výrazně více stresující než na venkově.

Další výzkum z New Yorku ukazuje, že v hlučném prostředí klesá náš pracovní výkon. Probíhal zkoumáním výsledků dětí ve školách a porovnával školu v blízkosti železnice se školou, která takové potíže neměla. A to už je i argument pro firmy a politiky, co říkáte?

Že na nás má prostředí, ve kterém se vyskytujeme vliv, to není potřeba zkoumat. Ovšem tento fakt kvantifikovat, to už výzva je. A naučit se veřejná prostranství navrhovat tak, abychom škodlivé vlivy nejen na naše tělo, ale také na naši mysl minimalizovali, to bude trvat ještě dlouho. Psychologie se musí stát nutnou součástí návrhu komunikací ve městech a obcích.

Opravdu je potřeba navrhovat města a obce pro lidi, ne pro auta.

Tak vám přeji, ať bydlíte v klidné a bezpečné čtvrti se spoustou zeleně a dobrou dostupností hromadnou dopravou (ano i to zlepšuje náš psychický stav). Ať nemusíte řešit, kam jet nakoupit a čerstvý vzduch máte za domem. Když to tak po sobě čtu, tak my jsme si své bydliště vybrali docela dobře :-).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.