Mají cyklopiktokoridory nějaký přínos?

Cyklopiktokoridory se čím dál více používají tam, kde není prostor (nebo vůle) vytvořit regulérní pruh pro cyklisty. Jak je to ale s jeho využíváním a bezpečností?

Přitahují cyklopiktokoridory cyklistickou dopravu?

V silniční dopravě platí obecně heslo, že čím lepší infrastruktura pro daný typ dopravy, tím větší intenzita této dopravy. Jinak řečeno, pruhy pro cyklisty a cyklostezky generují cyklistickou dopravu. U cyklopiktokoridoru toto ale podle závěrů studie kolegů z University of Colorado Denver neplatí. Z jejich závěrů defacto vyplývá, že cyklopiktokoridor nepřináší žádné benefity oproti běžnému jízdnímu pruhu. Čili nepřitahuje cyklisty a nezvyšuje jejich podíl v dopravě. U ulic, kde byly jízdní pruhy pro cyklisty došlo ke zdvojnásobení počtu cyklistů za dva roky, u ulic s cyklopiktokoridory k nárůstu o 27 % a u ulic, kde žádná infrastruktura nevznikla došlo k nárůstu o 47 %.

Fotografie - cyklopiktokoridory
Cyklopiktokoridor (zdroj: cyklodoprava.cz)

A co bezpečnost?

I z tohoto úhlu pohledu dospěli ke stejnému závěru. Cyklopiktokoridor nepřináší žádnou změnu. V ulicích, kde vznikly pruhy pro cyklisty došlo k poklesu nehod o 42 %, v ulicích s cyklopiktokoridory o 20 % a v ulicích beze změny k poklesu o 36 %. Při statistickém testování nebyly tyto změny signifikantní. Autoři nepopisují, jak vysoká míra je underreportingu, čili kolik procent nehod odhadují, že nemají v záznamech. V tomto ohledu je situace problematická i u nás. U lehkých zranění cyklistů bez přítomnosti vozidla chybí záznamy často i u nás. Prostě když spadneme z kola a odřeme si koleno, tak to neřešíme a ve statistice se tato nehoda neobjeví. Svou roli zde může hrát i to, co se diskutuje celkem často. Se zvyšujícím se počtem cyklistů v dopravním proudu se počet nehod s vozidly snižuje. Zdůvodňuje se to tím, že řidiči s nimi více počítají. Pak by výsledky nehodovosti korespondovaly se změnami intenzit.

U nás proběhla na toto téma před lety také studie, kterou řešili kolegové z CDV. Výsledky této studie je možné dohledat na stránkách časopisu Moderní obec. Kolegové a kolegyně dospěli k závěru, že zřízení cyklopiktokoridoru vnímají lidé “lépe než nic”. Z hlediska jasnějšího vymezení prostoru se klanějí k názoru, že vhodnějším řešením je zřízení víceúčelového jízdního pruhu. Tyto pruhy se stejně jako cyklopiktokoridory uplatní tam, kde není dostatek místa pro dva jízdní pruhy vozidel a dva pruhy pro cyklisty.

Fotografie víceúčelového jízdního pruhu
Víceúčelový jízdní pruh (zdroj: cyklodoprava.cz)

Co na to v Nizozemí?

Holanďané k tématu přistupují ještě jinak. Tam, kde je nejvyšší dovolená rychlost 30 km/h, tam preferují sdílené prostory a smíšený pohyb vozidel a cyklistů v jízdním pruhu. K problematice přistupují tak, že řidiči vozidel by se v centrech měst měli chovat jako hosté. Naopak tam, kde je dovolená rychlost 50 km/h jsou pro striktní oddělení, míchání považují za neetické. Zároveň zdůrazňují, že samotná změna rychlostního limitu nic neřeší. Vždy je potřeba, aby byl rychlostní limit v souladu s tím, jak lidé ulici vnímají. Na širších jízdních pruzích prostě podvědomě zrychlujeme, souvisí to s naším vnímáním rychlosti a zužováním zorného pole podle rychlosti. Podle Dick van Veena mají cyklopiktokoridory svůj význam tam, kde silně převládá tradice automobilové dopravy. Zvýraznění možné přítomnosti cyklistů je dobrý a levný začátek změn ke zatraktivnění cyklistiky. Zároveň dodává, že je nutné zúžit jízdní pruhy, znesnadnit předjíždění a rychlou jízdu, doporučuje i snížení dovolené rychlosti.

Závěrem

Závěry z USA nejsou v tomto případě přímo přenositelné, přeci jen komunikace v USA jsou dimenzovány jinak, než je tomu u nás. U nás často bojujeme se stísněnými poměry a omezenými rozhledy, v USA je častější problematika rozlehlých křižovatek a širokých jízdních pruhů.

Přesto je vidět, že názory na použití cyklopiktokoridorů se shodují v jednom. Jedná o opatření, které je vhodné tam, kde je nedostatek místa pro jiná opatření. A i v takových případech bychom v dlouhodobějším horizontu měli hledat jiné řešení, např. po nizozemském vzoru snížení dovolené rychlosti a vytvoření sdílených prostor.

 

Když mohou mít své pruhy kachny, tak proč se na prostor pro cyklisty ve městech stále díváme skrze prsty? Čím jsou proti motoristům méněcenní? Staví se řada stezek, o jejichž dopravním významu se dá pochybovat a slouží zejména k rekreaci. Prosadit funkční řešení tam, kde je potřeba (centra měst včetně hlavních tepen) je stále problém a převažuje jasně preference motorové dopravy.

 

Co přesně znamená cyklopiktokoridor či víceúčelový pruh můžete nalézt na stránkách Cyklodopravy, které jsou taktéž z dílny CDV. 🙂

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.